Na svazích And se mlžné lesy hemží kolibříky, tukany a motýly. Dva týdny s teleobjektivem mezi pozorovatelnami, lodžemi a vodopády.
Ekvádor je malá země, ale patří k nejpestřejším na světě. Na území menším než Itálie se střídají vrcholy And, mlžné lesy na jejich svazích a amazonský deštný prales. Žije tu přes 1 600 druhů ptáků, z toho kolem 130 druhů kolibříků. Jméno má podle rovníku, který zemí prochází. Hlavní město Quito leží ve výšce kolem 2 850 metrů a z centra jsou vidět okolní sopky.
Andy tu tvoří dvě pásma s řadou sopek. Některé jsou stále aktivní a jejich zasněžené vrcholy je vidět z dálky. Na svazích směrem k Amazonii a k Pacifiku rostou mlžné lesy, kde je skoro neustále vlhko a stromy jsou obalené mechem a bromeliemi. Nejvyšší horou je Chimborazo s výškou 6 263 metrů. Jeho vrchol je díky vydutí Země u rovníku nejvzdálenějším bodem od středu planety. Nejznámější sopkou je Cotopaxi s pravidelným kuželem.
Mlžný les
Mlžný les působí tajemně. Ráno se mezi stromy válí mlha, kterou postupně rozpouští slunce. Prosvítá korunami a vytváří paprsky světla, které na fotkách vypadají jako z pohádky. Mlžné lesy rostou ve výšce zhruba mezi tisícem a třemi tisíci metry. Stromy tu zachytávají vodu přímo z mlhy a na jejich větvích rostou orchideje, bromélie a kapradiny. Na jediném stromě může žít desítky druhů rostlin.
V lodžích mají pozorovatelny a krmítka, kam ptáci pravidelně přilétají. Fotografové tu sedí od rána s teleobjektivy a čekají na tu správnou chvíli. Někdy se dočkají za pár minut, jindy za několik hodin. Některé pozorovatelny jsou ve výšce korun stromů. Odtud je vidět na ptáky, kteří ze země zůstávají skrytí v listí.
Kolibříci
Kolibříci jsou hlavním lákadlem. Mávají křídly desítkykrát za sekundu a dokážou se ve vzduchu zastavit i letět pozpátku. Na fotkách je zachytit ostře je výzva – potřebujete krátký čas a hodně světla, nebo blesk. Kolibříci mají nejrychlejší metabolismus ze všech ptáků. Za den musí vypít víc nektaru, než sami váží. V noci upadají do strnulosti, aby šetřili energii.
Každý druh má jiný tvar zobáku přizpůsobený květům, ze kterých pije nektar. Kolibřík mečozobý má zobák delší než celé tělo. Sylfa fialovoocasá má zase ocas dvakrát delší než tělo a při letu se jí třpytí modře a fialově. U krmítek se kolibříci neustále honí a hádají o místo. Menší druhy se drží stranou a čekají, až větší odletí.
Skalňák andský je národním ptákem Peru, ale žije i v Ekvádoru. Samci mají jasně oranžové peří a za úsvitu se slétají na tokaniště, kde se předvádějí samicím. Je to hlučné a barevné divadlo. Samice jsou nenápadně hnědé a hnízda lepí z bahna na skalní stěny nad potoky. Odtud pochází i jméno skalňák.
Tukani
V mlžných lesích žijí horští tukani s modrošedým peřím a barevným zobákem. Jsou plaší a schovávají se v korunách stromů. Když se jeden ukáže na mechové větvi, je to svátek. Horské tukany je nejlepší hledat u ovocných stromů, kam se slétají za potravou. Ozývají se hlasitým voláním, které se nese lesem.
Níže v deštném lese jsou tukani černožlutí a arassari, kteří se živí plody palem. Často se pohybují v malých skupinách a ozývají se hlasitým voláním.
Motýli a drobná havěť
Kromě ptáků je les plný motýlů. Nejnápadnější je modrý morpho, jehož křídla se při letu blýskají kovově modrou barvou. Jiní motýli mají křídla průhledná nebo s velkými očky, která mají odstrašit predátory. Barva morpha není daná barvivem, ale strukturou šupinek na křídlech, které lámou světlo. Spodní strana křídel je hnědá s očky, takže když motýl sedí, skoro není vidět.
Večer a v noci se ukazují žáby, hadi a tarantule. Na noční procházku s baterkou je potřeba průvodce, který ví, kam se dívat – a kam nešlápnout. V Ekvádoru žije přes pět set druhů obojživelníků a pořád se objevují nové. Mnohé žijí jen na jediném horském hřebeni.
Bydlení v lese
Lodže v mlžném lese mají dřevěné chaty s verandou přímo mezi stromy. Z verandy se dají fotit ptáci ještě před snídaní. Večer se les ozývá tisíci zvuky.
Praktické rady
Do mlžného lesa si vezměte nepromokavé oblečení a ochranu na fotoaparát. Vlhko je všudypřítomné a objektivy se snadno orosí. Nejlepší světlo je ráno, odpoledne často prší. V lese se hodí gumáky, protože stezky bývají blátivé. Na pozorovatelnách je dobré mít dalekohled – ptáky často uslyšíte dřív, než je uvidíte. Pro focení kolibříků se hodí teleobjektiv a krátké časy. Trpělivost je důležitější než vybavení. Další fotky najdete v galerii.
