Safari v Masai Mara, pětidenní trek kolem Mount Kenya, na kole mezi žirafami u jezera Naivasha a plachetnice dhow na souostroví Lamu.
Pokud byste se rádi vydali do „černé“ Afriky, je Keňa ideální zemí. Zapůsobí hlavně svou rozmanitostí. Kromě safari tu jsou národní parky v horách, krásné pláže a korálové útesy na pobřeží Indického oceánu. Lidé jsou přátelští a cestovat po vlastní ose není velký problém. Do Nairobi jsme přiletěli z Prahy ve dvě hodiny ráno. Na letišti jsme vyřídili víza a domluvili taxi do hotelu v centru. Hlavní město Keni má kolem tří milionů obyvatel a bylo založeno teprve na konci 19. století, proto jsou tu spíš novější domy a centrum není historicky zajímavé.
Nairobi navíc nemá dobrou pověst, a tak nám posloužilo hlavně jako přestupní bod. Hned další den jsme u jedné z agentur domluvili třídenní safari v národním parku Masai Mara na hranicích s Tanzanií. V ceně byla doprava minibusem pro šest lidí, řidič s průvodcem, jídlo a dvě noci v kempu.
Velká pětka
Většina turistů jezdí do Keni kvůli safari. Které si vybrat, záleží na tom, co chcete vidět. Do některých míst se dá jít pěšky s průvodcem, většinou se ale jezdí džípy nebo minibusy a spí se v kempech mimo parky. Byli jsme tu v lednu. Krajina byla vyprahlejší, ale tráva nízká, takže jsme zvířata viděli už zdálky. Dalším vhodným obdobím je červenec, kdy ze sousedního Serengeti táhnou zebry a pakoně. Park je pak zelenější, ale je v něm víc turistů.
Tři dny na safari jsou skutečným zážitkem. Měli jsme štěstí a viděli celou „velkou pětku“ – slona, nosorožce, buvola, lva a levharta. Kromě nich hrochy, krokodýly, zebry a žirafy. K nejsilnějším chvílím patřilo setkání se lví smečkou. Lvice ležely v trávě kousek od cesty a vůbec si nás nevšímaly. Gepardy jsme pozorovali při lovu – nejdřív se plížili, pak krátký sprint a bylo hotovo.
Vedle našeho kempu byla vesnice Masajů, nejznámějšího kmene v Keni. Ukázali nám své hliněné domky a předvedli tanec, při kterém bojovníci skáčou vysoko do vzduchu.
Vzhůru do hor
Cestou ze safari jsme se na den zastavili v Nairobi a nakoupili zásoby na pětidenní trek. Z nádraží jsme jeli minibusem matatu asi čtyři hodiny do městečka Chogoria. Odtud začíná trek Chogoria – Sirimon přes národní park Mount Kenya. První den vede trasa pralesem. Po zhruba patnácti kilometrech jsme došli k bráně parku ve výšce 2 950 metrů. Je tu pár chatek, ale spát se dá i ve stanu na louce s výhledem na masiv Mount Kenya.
Ráno jsme zaplatili vstup do parku a vyrazili k chatě Minto’s Hut kolem jezera Ellis. Stezka vede přes otevřené pláně a vřesoviště a v potocích je ještě dost vody. Spali jsme u krásného jezera.
S výškou se krajina měnila. Zbyly jen prašné cesty a kamení, ale zato tu rostly obří lobelky a senecie. Některé jsou vysoké jako člověk a vypadají jako z jiné planety. Přes sedlo Simba Col ve výšce 4 600 metrů jsme došli k chatě Shipton’s. Odtud horolezci vyrážejí na vrcholy. Při západu slunce jsme sledovali okolní štíty a ledovce.
Zpátky jsme sestupovali po trase Sirimon kolem chaty Old Moses. Dva dny jsme šli vřesovišti a lesy, brodili potoky a nakonec procházeli vesnicemi. Za celou dobu jsme potkali jen pár turistů. Děti ve vesnicích nás zdravily s jásotem „jambo“.
Safari na horském kole
Pokud chcete při jízdě na kole potkávat žirafy a zebry, vydejte se k jezeru Naivasha asi sto kilometrů severozápadně od Nairobi. Na jižním břehu je několik kempů. Stan jsme postavili v kempu Fisherman’s za zvědavého přihlížení čápů marabu, kočkodanů a gueréz. Břehy jezera porůstá nízká tráva a akácie. Žijí tu hroši, plameňáci a spousta dalších ptáků. Vyplatí se zůstat aspoň tři dny a jen tak pozorovat dění v kempu.
Na půjčených kolech jsme vyjeli do akáciového lesa plného žiraf a zeber. Vidět zvířata zblízka a nesedět přitom v autě je úplně jiný zážitek než safari. Další den jsme jeli do národního parku Hell’s Gate. Nejsou v něm šelmy, a proto je přístupný i na kole. V horku byl celodenní výlet dost náročný. Odměnou byli paviáni, pštrosi, zebry, žirafy a vysoké skály v teplých barvách.
Mořské pobřeží
Z Nairobi jsme jeli nočním vlakem do Mombasy, druhého největšího města Keni. Na rozdíl od Nairobi má bohatou historii a mísí se tu africká, arabská a indická kultura. Mešita stojí hned vedle kostela a kousek dál jsou hinduistické chrámy. Pokračovali jsme podél pobřeží do Watamu s plážemi a korálovými útesy. Den jsme odpočívali a šnorchlovali a pak jeli nočním autobusem až na severovýchodní cíp Keni na souostroví Lamu.
Na největší ostrov se jede kousek lodí. Už nástup byl adrenalin – lidé se tlačili přes sebe, loď byla přetížená a sotva plula.
Lamu je obklopené mangrovy, plážemi a korálovými útesy. Hlavní zvláštností je ale místní kultura a architektura. Žijí tu Svahilci a městečko působí středověkým arabským dojmem. Úzkými uličkami se místo aut prohánějí oslíci s nákladem. Domluvili jsme si výlet na plachetnici dhow s místním kapitánem. Z přístavu jsme jeli na motor, zpátky už po větru. Připadali jsme si jako mořeplavci před pár staletími.
Hakuna matata
Keňa je neuvěřitelně různorodá země. Na relativně malém území je spousta zajímavostí a často to vypadá, jako by se zastavil čas. Jak říkají místní: „hakuna matata“ – žádný problém, na všechno je dost času. Ubytování, doprava a jídlo jsou levné. Rozpočet zvednou vstupy do národních parků, které stály 30 až 50 dolarů na den. Za vidění stojí i parky Amboseli a Tsavo, jezero Nakuru, sopka Mount Elgon, prales Kakamega a Viktoriino jezero.
